Pokud vás úvodník tohoto článku trochu nahlodal, buďte v klidu. Dřevostavba se dá v pohodě „vyhnát na štok“. Jedno i dvě patra hravě zvládne, aniž by bylo zapotřebí používat nějaké zvláštní technologie. Otázka jestli bungalov nebo patrový domek má jiné zápletky.

Především jde o samotný prostor. Postavte se na svém pozemku a zvažte, co se zde hodí více. A také promyslete další otázky. Je dostatečně prostorný na to, aby se do něj vlezl pohodlný bungalov? Bude vypadat svobodně, nebo bude působit stísněně ve srovnání s okolními domy?

Patrový dům má nespornou výhodu hlavně v tom, že na stejné obestavěné ploše, nabídne o dost větší plochu obytnou. To znamená, že patrový dům umožní buď o nějaký ten pokoj navíc, nebo mohou být jednotlivé pokoje o dost větší. Na druhou stranu je zase zapotřebí vzít v úvahu, že část obytné plochy spolkne plocha schodiště, které musí být dostatečně prostorné, nejen z důvodu přesouvání osob, ale také z důvodu možného stěhování nábytku či přenášení rozměrnějších věcí.

Bungalov zase vypadá pro dnešní dobu tak nějak moderněji. Hodí se do prostornějších pozemků, kdežto patrový dům své místo najde na pozemku o půdorysu užšího obdélníku. Například v místech, kde vyplňuje již stávající zástavbu. Bungalov, který usadíte na prostorné zahradě, kterou časem můžete dovybavit pergolou, altánem, garáží, bude vyvolávat zdání o poznání většího domu, než patrová stavba. I když to není vždy pravidlem. Záleží i na celkovém panoramatu okolí.

Co se týká konstrukce, stavba bungalovu vychází samozřejmě levněji. Samostatná konstrukce může být o něco subtilnější, protože nemusí nést další patro. Což neznamená, že nemusí být dostatečně pevná, aby odolávala povětrnostním podmínkám. A obě dřevostavby Vysočina mají ještě společnou jednu věc. Jsou zatíženy poměrně těžkou střechou, respektive střešní krytinou.